Jak často Češi mění práce?

Podle údajů ČSÚ v naši zemi je nejnižší úroveň nezaměstnanosti za všechnu historii. Mimio to, statistika také uvedla, že Češi, zejmena mladi, za posledni roky často mění práce. S čím je spojená tato tendence zjišťovala Finrada. cz.

Mají Češi potřebu v střídání práce?

Ještě nedavno, výzkumy zjistily, že skoro jedna třetina Čechů zůstává u jednoho zaměstnavatele pět až deset let. Čtvrtina opouští své zaměstnání až po deseti letech. Průměrně Češi mění svoji práci jednou za šest let. Těch, kteří by svou práci měnili každý rok, není ani 10 %. Rok až dva vydrží zhruba stejné procento českých zaměstnanců. Na dnešní den se tato tendence začíná měnit.

Zaměstnavatele dělá specialní triky aby se jejích zaměstnanci zůstali ve firmě. Ředitele se snaží motivovat novými úkoly, vyšší pozicí a zodpovědností, aby pracovníci měli možnost čelit novým výzvám. Na tom není nic divného, neboť každý zaměstnavatel chce aby ho pracovní síla a odborniky se zůstaly než uteklý do konkurenční společnosti.

Co se tyče mladých lidi, tak mají trochu odlišné postavení. Pro mládí je typické, že zkoušíte nové věci a snažíte se získat co nejvíc zkušeností. Na druhou stranu, že určitá nestálost může být opravdu rysem dnešních mladých lidí. Projevuje se to nejen v práci, ale i ve vztazích. Toto chování jako jev v současné realitě může znamenat jen psichologisky a ekonomicky přístup.

Ohledně toho, psychologický přístup říka, že mladí lidi do 32 let se nachází ve stavu prodloužení vlastního dětství. K nárůstu sebejistoty došlo, což ale obecně není špatně. Mladí se umějí přihlásit o svoje práva a zájmy, nicméně když je ta zvýšená sebejistota provázená sníženou sebekritičností, pak působí jako hulváti.

jak říká psycholog Radek Ptáček: “Dřív platilo, že než mohl jít mladý člověk na vysokou školu, musel často začít pracovat. Dnes mladí lidé po střední škole běžně pokračují ve vzdělávání, dál o ně pečují rodiče a oni si udržují iluzi nikdy nekončícího mládí, kdy je smyslem života užívat si. Pak vidíme třicátníky až čtyřicátníky, jak na této vlně jedou a neuvědomují si, že se vývojově neposouvají.”

Ze strany druhé, takový jev je možné popsat z ekonomického hlediska, protože mladí zmiňují hlavně příznivou ekonomickou situaci. Volných míst přibývá, strach z nezaměstnanosti klesá, takže výpověď není takové riziko. Tedy sebejistota + ekonomická stabilita (existence velkého výběrů pracovní pozice) = citlivost volnosti.

Z výzkumů vyplynula také další zajímavá skutečnost, že v mnoha případech čeští zaměstnanci nelpí jen na jednom oboru a jsou ochotni svůj obor změnit, pokud je třeba. Naopak, téměř dvě třetiny lidí o sobě prohlásily, že celý život v jednom oboru by byla nuda.

“Dát jim hodně peněz, neomezené možnosti a co nejvíc požitků… tak to rozhodně fungovat nebude. Výzkumy ukazují, že pro mladé lidi je mnohem důležitější, aby se dokázali s firmou identifikovat. Dál je třeba udržovat příjemné pracovní prostředí, fungovat na bázi nějakých teambuildingů, dát zaměstnanci možnost vzdělávat se a kariérně růst.” Uvedl pan Ptáček.

Podle portalu Finrada. cz. tyto závěry jsou fundamentální v pochopení procesu růstu každé osoby. Dodame také faktor technologizace a globalizace kvůli kterých mládí často chtějí obdržet pracovni pozice v IT. To je znamená, že mají velkou mobilnost a schopnosti k oddálené práci přičemž na zahraniční firmy, nebo na sebe. To také ovlivňuje na chování lidé a jejich životní pozice.

Informace připravil finanční supermarket Finrada.cz.

Čtěte také

Cofidis

Porovnejte si půjčky! Zde je nejlepší